Jan Zahálka, absolvent oboru Umělá inteligence v r. 2013

V době, kdy ses po maturitě rozhodoval, na jakou půjdeš vysokou školu, OI ještě „nebyla“. Proč sis vybral program Softwarové technologie a management, obor Softwarové inženýrství?

Na tento program a obor jsem nastoupil s cílem, že se naučím programovat a budu se dále živit jako designér aplikací. STM jsem úspěšně vystudoval, ale vyprofiloval jsem se jinak - předmět Vytěžování dat mě přivedl ke strojovému učení, což je součást umělé inteligence, a bakalářku pod vedením Filipa Železného jsem pak měl už vyloženě "AI-positive". Výsledky bakalářky se nám navíc podařilo publikovat v článku „An experimental test of Occam's razor in classification“ v impaktovaném časopise Machine Learning, který patří do TOP 50 světových časopisů v oboru umělá inteligence podle impact factoru.

Po absolvování STM sis jako magisterský program vybral obor Umělá inteligence OI…

Strojové učení mě zaujalo jako obor se širokým aplikačním potenciálem, protože který obor lidského snažení dnes nepotřebuje analýzu dat? A také jako obor, kde bude vždy práce, protože nová data jsou generována neustále. Když jsem se rozhodoval, kam na magistra, umělá inteligence na OI pro mě byla jasnou volbou - přesvědčila mě jednak skladba předmětů, jednak skutečnost, že učitelé stojící za OI se byli schopni prosadit na mezinárodním vědeckém poli i ve spolupráci s průmyslem.

Stíhal ses mimo studium zapojit i do nějakých projektů, které nabízejí katedry?

V rámci studia na OI jsem se podílel na několika bioinformatických projektech ve skupině Filipa Železného a i má diplomová práce pod vedením Jiřího Klémy byla na bioinformatické téma - konkrétně integrace genetických dat pro zlepšení predikce závažných chorob. Výsledky diplomky byly publikovány na konferenci BIOSTEC Bioinformatics, která se konala v březnu 2014 v Angers ve Francii (článek: Knowledge-Based Subtractive Integration of mRNA and miRNA Expression Profiles to Differentiate Myelodysplastic Syndrome).

Jak hodnotíš OI jako absolvent?

Na OI se mi líbilo a i zpětně ji považuji za dobrý studijní program. Vidím tři hlavní výhody. První je důraz na matematiku a abstraktní myšlení. Technologie a programovací jazyky se mění závratným tempem, matematika zůstává. Pokud má vysoká škola připravit na dalších cca 40 let kariéry, je potřeba zvládnout to, co zůstává trvale v platnosti. Není jednoduché se naučit matematicky a abstraktně myslet z webových tutoriálů. Matematické a abstraktní myšlení učí právě OI, a podle mě dobře. Jednotlivé technologie se pak učí snadněji, má-li člověk tyto základy. Další výhodou je možnost práce na reálných projektech - má-li člověk oči otevřené, je možné se podílet na některém z projektů, na kterých pracují učitelé. Tyto projekty mají široký záběr - od teorie přes design po čisté programování, a jsou jak akademické, tak ve spolupráci s průmyslem. Jako třetí výhodu vidím možnost výjezdu do zahraničí - z OI se dá vyjet do zahraničí relativně snadno, výběr univerzit je velký, přičemž některé jsou opravdu na světové úrovni.

Využil jsi ty osobně uvedenou třetí výhodu?

Podařilo se mi vyjet na semestr do Kanady na University of Waterloo a do Nizozemska na Technische Universiteit Delft a tuto zkušenost považuji za neocenitelnou. V zahraničí jsem si ověřil, že OI je skutečně konkurenceschopný program. Obě školy patří do širší světové špičky – podle topuniversities.com je aktuálně University of Waterloo 24. a TU Delft v top 100 v oboru Computer Science (zdroj: QS World University Rankings by Subject 2014 - Computer Science & Information Systems). Jako student OI jsem přitom neměl pocit, že bych při výuce na těchto školách nestíhal nebo že bych nebyl schopen řešit zadané semestrálky.

Kde bychom tě mohli potkat právě teď a na čem pracuješ, Honzo?

V současnosti jsem doktorandem ve skupině Intelligent Sensory Information Systems v rámci Informatics Institute na University of Amsterdam. University of Amsterdam je největší nizozemskou univerzitou a patří rovněž mezi světové univerzity – podle žebříčku topuniversities.com je aktuálně celkově 58. nejlepší univerzitou na světě, v mém oboru Computer Science & Information Systems je v top 100. Můj projekt spojuje strojové učení v doméně multimédií - v mém případě obrázky a videa, text a metadata - s vizualizacemi a uživatelskými rozhraními. Cílem je umožnit inteligentní prohlížení velkých multimediálních kolekcí i uživatelům, kteří nejsou sami ve strojovém učení zběhlí. Konkrétní nasazení se očekává u forenzních expertů v boji proti terorismu a zneužívání dětí.

Co děláš, když zrovna „nebádáš“?

Kromě běžných koníčků typu "filmy, četba" se zajímám o historii a učím se hrát na saxofon.

Děkujeme moc za rozhovor a přejeme hodně štěstí v dalším studiu a životě!

 Jana Zahálky se v květnu 2014 ptala Veronika Šínová

Kontakt na Jana: j.<příjmení>@uva.nl, Google Scholar profil

... A co bylo dál?

• Listopad 2014 - V rámci výše zmíněného projektu jsem napsal článek, který mi přijali na konferenci IEEE VAST 2014 (Visual Analytics Science and Technology) v Paříži.
  První implementace tohoto modelu, tzv. New Yorker Melange (reklamní heslo řekněme "poznejte New York očima uživatelů sociálních sítí, kteří sdílejí váš vkus"), vyhrála ocenění ACM Multimedia Grand Challenge 2014 1st Prize.
  Kromě tohoto ocenění máme také krátký článek v proceedings konference ACM MM (viz http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2656403), která se konala v listopadu 2014 v Orlandu na Floridě.
• Březen 2015 - v současnosti máme rozšíření článku z ACM MM v recenzním řízení v časopise IEEE Transactions on Multimedia.
• Během 4 let doktorského studia se Jan autorsky podílel na celkem 8 vydaných článcích - 2 časopisy (oba v IEEE Transactions on Multimedia), 6 konferencí (ACM MM, ACM ICMR, MMM), přičemž ještě jeden časopisecký článek je v recenzním řízení. Kromě toho recenzoval články pro IEEE Transactions on Multimedia, ACM Multimedia Computing, Communications, and Applications (TOMM), a CBMI workshop.
• založení firmy "bohem.ai".