Obsah

Často kladené dotazy

Zde se snažíme uvést stručné a srozumitelné odpovědi na vaše nejdůležitější otázky spojené se studiem programu OI.

Rozcestník

  1. Jak vzniknul program OI?
  2. Kdo stojí za programem OI?
  3. Programovat už umím, jaký má smysl jít na OI?
  4. Rozhoduji se mezi více školami informatického typu. Proč jít na OI?
  5. Jaké je budoucí uplatnění absolventů OI? Lze po vystudování OI pracovat i v jiném oboru než ryze informatickém?
  6. Jaký bude můj plat po absolvování OI?
  7. Jaká je časová náročnost studia a do jaké míry si je možné rozvrh upravit?
  8. Spolupracuje škola s nějakými univerzitami v zahraničí? Jaká je šance případného studia v zahraničí?
  9. Není celá OI není jen biflování dat a vzorečků, které už nikdy nebudu potřebovat? Navíc se stejně vše, co budu potřebovat, naučím až v práci…
  10. Dá se OI studovat dálkově?
  11. Lze si zapsat předmět, jehož prerekvizitu jsem neabsolvoval?

    Dotazy k bakalářskému programu

  12. Lze se dostat na OI bez přijímaček a jaké jsou šance mého přijetí?
  13. Jsou někde vzory přijímacích testů?
  14. Dá se někde zjistit, co mě čeká hned v prváku?
  15. Jak celé studium vlastně probíhá a jak dlouho trvá?
  16. A co peníze - stojí vlastní studium moc? Dá se při studiu pracovat?

    Dotazy k magisterskému programu

  17. Mám vystudovaný informatický bakalářský obor na jiné škole, je možné přejít studovat magistra na OI?
  18. Nakolik jsou závazné počty zapsaných volitelných předmětů a jejich skladba v jednotlivých semestrech?
  19. Musím si zapsat právě 6 volitelných předmětů?
  20. Potřebuji si doplnit znalost v rozsahu dvou bakalářských předmětů. Mohu ještě vystudovat minor obor?
  21. Co je to za projekty, kterých se studenti můžou účastnit?
  22. Než se budete ptát jinde aneb „Kde získat další informace?“

1. Jak vzniknul program OI?

V roce 2007, dva roky před založením OI, vznikl na katedře kybernetiky FEL koncepční dokument, který popisoval návrh, jak by mohl vypadat moderní informatický program (viz Informatický studijní program), výrazně se lišící od tehdejší výuky na FEL. Vznik OI souvisí s realizací této vize.

2. Kdo stojí za programem OI?

Za vznikem programu OI stojí špičky ve svých oborech, mj. prof. Jiří Matas a prof. Filip Železný, prof. Michal Pěchouček, prof. Tomáš Svoboda, prof. Zdeněk Hanzálek a mnozí další, kteří také tvoří radu programu.

3. Programovat už umím, jaký má smysl jít na OI?

Program OI se drží tradice Fakulty elektrotechnické a klade důraz na matematiku. Oslovuje tedy studenty, kteří hledají hlubší teoretickou průpravu a připravují se na tvůrčí přístup k řešení problémů. Zajímá-li Vás pouze programování či pouze ,,řízení lidí” bez jakéhokoli dalšího zázemí, měli byste volit spíše jinou cestu.

Obecně platí, že na vyšší pozice (vyšší než např. řadoví programátoři) firmy preferují uchazeče, kteří mají nejen odborné znalosti ale i širší přehled, ovládají světové jazyky a další tzv. „soft skills“. S trochou nadsázky lze tvrdit, že programovat se naučí každý, ale pro efektivní a rychlé řešení problémů na vyšší úrovni, které vyžadují tvůrčí přístup, je zapotřebí delší intenzivního průpravy během studia. Samotný vysokoškolský titul proto při rozhodování o přijetí rozhodujícím faktorem není, důležitý je i způsob, jakým ho aspirant získal. Čím kvalitnější je absolvované vzdělání, tím větší jsou jeho šance pro následné získání zajímavé pracovní pozice.

Program OI se snaží nabídnout takovou paletu předmětů, jejichž absolvování umožní potřebné „soft skills“ získat, a postupně tak rozšířit váš přehled a schopnosti systematické a rychlé analýzy problémů. Rozhodně není cílem OI vychovávat pouze armádu programátorů.

4. Rozhoduji se mezi více školami informatického typu. Proč jít na OI?

Program OI vychází z aktuálních požadavků trhu a snaží se z hlediska teorie a praxe poskytnout možnost získání vyváženého vzdělání informatického směru. Nesoustředí se proto pouze na teoretické partie informatických oborů nebo naopak na ryze praktické disciplíny. Důraz je kladen na to, aby absolvent byl nejen schopen do potřebné míry porozumět a ovládat základní teorii, ale zároveň ji i aplikovat a rozumět principům, ze kterých běžná řešení problémů vycházejí.

Toto kombinované zaměření ve spojení s tradicí praktické i teoretické výuky na FEL, která je zabezpečena množstvím odborníků z celého elektrotechnického spektra (nejen počítačové vědy), tak staví OI do specifické pozice vůči většině ostatních studijních programů. Program si může dovolit klást důraz na znalostní interdisciplinaritu a schopnost spolupráce při řešení problémů. Absolvent programu by měl být schopen samostatné odborné práce, ale stejně tak se i efektivně začlenit do kolektivu vynikajících odborníků v oblasti informatiky. Cílem OI proto není vychovávat „pouhé“ IT techniky, ale lidi kteří umí mimo jiné i pomocí prostředků IT řešit složitější problémy.

Kvalita a zkušenosti pedagogů garantujících výuku jednotlivých předmětů navíc zaručují, že povinné předměty pokrývají univerzální, dlouhodobou znalost, která bude z velké části použitelná desítky let. A to i přes skutečnost, že moderní informatika představuje dynamickou, překotně se vyvíjející sféru. Tuto základní a nezbytnou znalost v oboru lze pokrýt asi 20 povinnými předměty programu, které musí absolvovat každý student. Kromě toho je zde prostor pro vlastní volbu vymezený volitelnými předměty, které student dle vlastní volby může využít k doplnění nutných znalostí.

Program OI je dále unikátní velmi vysokou volitelností a je otevřen studentům, kteří si chtějí budovat vlastní znalostní profil. Povinné předměty v bakalářské etapě vycházejí ze dřívějších standardů GRE CS (Graduate Record Examinations - Computer Science), čímž poskytují absolventům znalostní penzum potřebné k přijetí na špičkové magisterské informatické programy v Evropě i ve světě.

5. Jaké je budoucí uplatnění absolventů OI? Lze po vystudování OI pracovat i v jiném oboru než ryze informatickém?

Naši studenti a studentky získají absolvováním OI nejlepší předpoklady stát se ve svých oborech špičkovými odborníky. Obecně platí, že absolventi současného programu Elektrotechnika a Informatika, ze kterého Otevřená Informatika vychází, nacházejí v současnosti uplatnění v širokém spektru oborů v celosvětovém měřítku od klasických technických informatických oborů (firmy v oblasti hardware a software ve službách, strojírenství, stavitelství atd.) přes finanční instituce (banky, pojišťovny, marketingové agentury...) či špičkový výzkum až po státní správu. Výjimkou není ani stále častější uplatnění i ve vrcholných manažerských pozicích. Otevřenost programu spojená např. s možností volby vlastní vedlejší specializace (minoru) z nabídky kurzů na celé fakultě však rozhodně neznamená, že Vás naučíme úplně cokoliv, co budete chtít.

6. Jaký bude můj plat po absolvování OI?

To samozřejmě nevíme. S trochou nadsázky lze tvrdit, že výsledná částka se bude pohybovat mezi tím, kolik za Vás bude zaměstnavatel ochoten dát a tím, kolik budete chtít dostávat Vy. Platy IT odborníků se v současnosti pohybují vysoko nad běžným průměrem. Z průzkumu mezi absolventy z let 2009 - 2011 vyplynulo, ze průměrný čistý plat absolventa OI je 40.574 Kč.

7. Jaká je časová náročnost studia a do jaké míry si je možné rozvrh upravit?

Časová náročnost studia se příliš neliší od náročnosti ostatních vysokých škol. Otevřenost programu dává studentů možnost jak výběru některých předmětů tak i možnost úprav individuálních rozvrhů. Podobně jako na jiných vysokých školách roste směrem k vyšším ročníkům variabilita studia a tím i možnost upravit si rozvrh více podle vašich představ. A samozřejmě – ať už jsou přednášky povinné či nepovinné, je jejich návštěva podobně jako na jiných vysokých školách především věcí vašeho zralého uvážení.

8. Spolupracuje škola s nějakými univerzitami v zahraničí? Jaká je šance případného studia v zahraničí?

Víme, že svět není jen Česká republika a získání znalosti jazyků a širšího přehledu hraje klíčovou roli pro další rozvoj a uplatnění našich absolventů. Proto nejen že fakulta studijní výjezdy do zahraničí umožňuje, ale přímo je i podporuje. Zároveň vzhledem k bohatým mezinárodním aktivitám školy je nabídka spolupracujících zahraničních univerzit skutečně široká a pestrá.

Všichni studující tak mají možnost vycestovat a strávit část svého studia v zahraničí, šance vycestovat je veliká. To se nejčastěji děje formou účasti na některém z programů mezinárodních studijních výměn (např. Socrates / Erasmus, Leonardo) či na základě přímé vazby mezi školami. Možnosti sahají mimo evropských zemí i do USA či Japonska a nabízená podpora často umožňuje pokrytí většiny nákladů spojených s pobytem v zahraničí.

Studijní program Otevřená Informatika byl navíc od začátku koncipován takovým způsobem, aby byl po ukončení kterékoli etapy programu možný bezproblémový přechod na standardní zahraniční univerzity.

9. Není celá OI jen biflování teorie a vzorečků, které už nikdy nebudu potřebovat? Navíc se stejně vše, co budu potřebovat, naučím až v práci…

Na FEL jsme si snad více než kde jinde vědomi důležitosti praxe, kterou nikdo nezpochybňuje, a také víme, že samotný diplom z nikoho ještě odborníka nečiní. Proto je celý program a jeho obory od začátku koncipovány svými autory spíše aplikačně, přesně v duchu tradice fakulty. Na výuce v oblasti softwarového inženýrství spolupracují přední české softwarové společnosti (IBM, Google, SUN, Cisco, Avast, Seznam a další). Přesto však vyžadujeme absolvování množství teoretických předmětů, a to hned z několika důvodů:

  1. V každém oboru jsou základy, kterým je jednoduše třeba rozumět. Pravidla silničního provozu jsou příkladem takové teorie.
  2. Ani praxe není vše. Podstatný je i obecný rozhled a již zmiňované ,,soft-skills”. Ty lze získat buď velmi dlouhou praxí nebo právě na vysoké škole, kdy máte čas “na sebe” a na své zájmy. Program OI se svou flexibilitou a otevřeností snaží vyjít vstříc.
  3. Nikdo neví, jaké problémy ho v budoucím životě čekají. Pro praxi technika je tedy důležité nejen být vybaven co nejširším arzenálem co nejpohotovějších abstraktních řešení, která je nutné umět rychle přizpůsobit realitě, ale také mít mozek připraven na případné rychlé obsáhnutí a dostudování znalostí potřebných k řešení konkrétních úloh. A právě období kolem a po maturitě jsou pro osobnostní rozvoj většiny lidí klíčové. Jinak řečeno, mozek se nejlépe trénuje, dokud je mladý a má na to čas.
  4. I při řešení abstraktních zdánlivě zbytečných problémů (a zejména při nich) student získá mnoho dále využitelných znalostí. Uvažujme hypotetický příklad úlohy na hledání momentu setrvačnosti tělesa rotujícího kolem těžko představitelné osy pomocí integrálního počtu. Její řešení prověří nejen vlastní znalosti o integrálech, které třeba již nikdy v životě nebudete a nechcete používat. Podstatné ovšem je, že prověří a procvičí také (a zejména) schopnosti abstraktního logického uvažování, plánování a následné realizace systematického a cílevědomého postupu a další. Kdyby nic jiného, tak je to psychické cvičení, které nikdo jen tak sám od sebe nevykoná. Úspěšný tenista také strávil mládí u cvičné stěny, proti které pak neodehrál žádný turnaj.

Pokud by bylo třeba shrnout odpověď do jediného hesla: těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Jako absolvent nebo absolventka OI tak snad jednoduše nepodlehnete panice, když budete v dalším životě postaven před obtížný problém jako mnoho lidí, kteří za sebou tento dril nemají. V každém případě ale víme, že se to s teorií nemá rozhodně přehánět. Ryze teoreticky zaměřené obory proto hledejte jinde.

10. Dá se OI studovat dálkově?

  • Studium OI je výběrové a náročné. Program neotevírá speciální variantu pro kombinované studium.
  • Zájemcům o studium při zaměstnání doporučujeme zapsat se do prezenčního studia a časová omezení vyřešit případným rozložením studijních povinností pomocí individuálního studijního plánu.
  • Celková doba studia nesmí dle článku 3 (bod 7-10) Studijního a zkušebního řádu překročit dvojnásobek standardní doby studia. Upozorňujeme, že po uplynutí standardní doby studia a 1 roku vzniká dle paragrafu 58, odstavec 3 nebo 4 Zákona o VŠ povinnost uhradit poplatek spojený se studiem.

11. Lze si zapsat předmět, jehož prerekvizitu jsem neabsolvoval?

Prerekvizitou se rozumí předmět, který by měl být absolvován dříve než předmět, k němuž se vztahuje. Očekává se, že znalosti z předmětu-prerekvizity student má. Toto nastavení není adminstrativně striktní. Studující si tedy mohou zapsat předmět jehož prerekvizity neabsolvovali. Očekáváme ale, že si chybějící znalosti doplní samostudiem, na jejich případnou neznalost nebude brán ohled.

12. Lze se dostat na OI bez přijímaček a jaké jsou šance mého přijetí?

Název „Otevřený“ neznamená, že přijmeme úplně každého. Přestože se fakulta snaží vyhovět co největšímu počtu uchazečů o studium, je v rámci zaručení kvality poskytovaného vzdělání výběr uchazečů o studium nutností. Nicméně přijímací zkoušky mohou být uchazeči děkanem prominuty na základě posouzení průběžných výsledků studia na střední škole. Rozhodující jsou známky z matematiky nebo případné výsledky Národní srovnávací zkoušky z matematiky (SCIO). Zkoušky jsou prominuty i úspěšným řešitelům regionálního kola středoškolské odborné olympiády kategorií A a P.

Obecně tak lze tvrdit, že čím lepší jsou Vaše dosavadní studijní výsledky z matematiky a fyziky, tím větší jsou Vaše šance na přijetí. Podrobnější informace o přijímacím řízení lze získat na stránkách fakulty.

13. Jsou někde vzory přijímacích testů?

Vzory přijímacích testů jsou k nahlédnutí pro uchazeče o bakalářské studium i magisterské studium.

14. Dá se někde zjistit, co mě čeká hned v prváku?

Pro představu o bakalářském studiu se můžete podívat na elektronickou brožuru Průvodce prváka nebo sledovat odkazy uvedené v posledním bodě těchto otázek. Nezapomeňte si projít bakalářské studijní plány a máte-li chuť, tak i obsahy předmětů.

V magisterském studiu informatický program odráží kvality FEL tím, že nabízí programy a obory v oblastech, kde fakulta vyniká ve výzkumu a vývoji. Tyto unikátní obory (Vision & Graphics Master, AI Master, Embedded Master) mají za cíl přirozeně zapojit studenty do výzkumu a vývoje. Vysokou volitelnost lze na tomto stupni použít pro získání tzv. vedlejších (minor) specializací v příbuzných (telekomunikace, robotika) či vzdálených (ekonomie) oborech nebo pro doplnění chybějících znalostí v případě neabsolvování bakaláře Otevřené informatiky.

15. Jak celé studium vlastně probíhá a jak dlouho trvá?

Studium na FEL je obecně strukturované stejně jako na většině vysokých škol v ČR. Nejprve zde tedy absolvujete bakalářské studium v jednom z oborů a po jeho řádném ukončení státní závěrečnou zkouškou můžete dále pokračovat ve studiu magisterského programu.

Studium v bakalářském programu je tříleté, po úspěšném ukončení studia získáte titul Bc. - bakalář. Studium v magisterském programu je dvouleté a po jeho úspěšném dokončení získáte titul Ing. - inženýr. Všechny programy lze studovat v prezenční a většinu i v kombinované (dálkové) formě. Některé doplňující informace lze získat na stránkách pro zájemce o studium na FEL, případně na stránkách pro studenty FEL.

16. A co peníze – stojí vlastní studium moc? Dá se při studiu pracovat?

Přímých nákladů spojených s vlastním studiem není nutné se obávat. Software používaný během výuky je vždy volně k dispozici, přinejmenším v počítačových laboratořích. Literatura k výuce je v rámci školy nejčastěji k dispozici v elektronické podobě, případná potřebná skripta převážně není nutné kupovat, lze si je zapůjčit v knihovně či obstarat bez problémů od studentů vyšších ročníků.

Samozřejmě studentský život něco stojí. Pro studující ze vzdálenějších oblastí je k dispozici ubytování na kolejích. Studujícím prezenční formy bakalářského a magisterského studia vyplácí škola stipendium za vynikající studijní výsledky (tzv. prospěchové stipendium). Ve vyšších ročnících mají studující navíc možnost zapojit se do práce výzkumných skupin a účastnit se i mezinárodních rozsáhlejších výzkumných projektů.

Pracovat při studiu je samozřejmě možné, běžným řešení jsou klasické studentské brigády. Nicméně vzhledem ke zkušenostem s náročností studia v ostatních bakalářských programech na FEL považujeme dlouhodobou práci při studiu za velmi obtížnou, a to nejen z rozvrhových důvodů.

17. Mám vystudovaný informatický bakalářský obor na jiné škole, je možné přejít studovat magistra na OI?

Ano je. Magistr OI je záměrně navržen tak, aby umožnil studium bakalářským studentům různých příbuzných oborů. V prvním semestru jsou tři volitelné předměty, které slouží pro zapsání předmětů k doplnění nutných znalostí. Budoucí bakaláři OI, případně studující, kteří doplnění nepotřebují, využijí volné místo k zapsání předmětů jiného oboru, tzv. minor specializace. Například AI-major/Vision-minor a pod. Více viz informace o magisterském programu a informace o minor oborech magisterského programu. Podrobnější informace o přijímacím řízení lze získat na stránkách fakulty.

Možnost zapojit se do výzkumných skupin a účastnit se i projektů různé velikosti samozřejmě není omezena pouze na nejvyšší ročníky (byť u studentů bakalářského studia je předpokládán menší zájem). Na jednotlivých katedrách probíhá celá řada výzkumných projektů různých velikostí, takže každý studující, který projeví zájem o aktivní účast a ochotu se dále v daném směru rozvíjet, má možnost takto učinit.

18. Nakolik jsou závazné počty zapsaných volitelných předmětů a jejich skladba v jednotlivých semestrech?

Jde pouze o doporučení. Například humanitně-ekonomický předmět je v plánech doporučený pro 1. semestr. Pokud Vás momentálně žádný humanitní předmět nezaujal, lze jeho zápis odložit a zapsat si třetí odborný volitelný předmět.

19. Musím si zapsat právě 6 volitelných předmětů?

Počet volitelných předmětů je zdola omezen na 6, shora je student omezen pouze maximálním možným počtem kreditů zapsaných předmětů za semestr, na FEL je aktuálně tento limit 45.

20. Potřebuji si doplnit znalost v rozsahu dvou bakalářských předmětů. Mohu ještě vystudovat minor obor?

Ano, je to možné. Je třeba si ale zapsat alespoň 7 volitelných předmětů (2 doplňovací, 4 minor oboru a 1 humanitně-ekonomický).

21. Co je to za projekty, kterých se studenti můžou účastnit?

Projektů, které v rámci jednotlivých kateder běží, je opravdu mnoho a několik vět na jejich popis nestačí. Pokud si chcete udělat vlastní představu, doporučujeme navštívit webové stránky fakulty, jednotlivých kateder podílejících se na OI či přímo výzkumných skupin. Další informace najdete i na stránce věnované Přechodu do praxe.

22. Než se budete ptát jinde aneb „Kde získat další informace?“