Obsah

Karel Lebeda, absolvent oboru Počítačové vidění a digitální obraz v r. 2013

"Práce s obrazovými daty mě baví a má v sobě inherentní wow efekt."

V roce 2013 jsi absolvoval magisterský program OI obor Počítačové vidění a digitální obraz, můžeš nám prosím ve stručnosti prozradit, co Tě přivedlo ke studiu právě tohoto oboru?

Po bakaláři na FEL se mi otevíraly v podstatě tři navazující cesty: EaI, OI, nebo FIT. Zvolil jsem OI jako nejvýběrovější. Tam jsem se těžce rozhodoval mezi počítačovým viděním a hardwarem. Dokonce jsem si podal přihlášku na oba obory, abych rozhodnutí ještě oddálil (nevěděl jsem tehdy, že to není možné :-). Oba pro mě byly lákavé, s mnoha zajímavými předměty. Nakonec zvítězilo vidění, z části i díky osobě prof. Matase, který mě vedl nejen při psaní diplomky, ale během prakticky celého magisterského studia a kterému za mnohé vděčím.

Kdyby sis měl vybrat znovu, přihlásil by ses opět ke studiu oboru počítačové vidění a proč?

Dnes bych nejspíš řešil úplně stejné dilema, obrázky vs. hardware. A asi by to dopadlo stejně, práce s obrazovými daty mě baví a má v sobě inherentní ,,wow efekt".

Jaké bylo téma Tvé diplomové práce? Kdo ji vedl? Psal jsi svou DP na téma, na kterém jsi pracoval v Centru strojového vnímání na katedře kybernetiky FEL ČVUT) nebo ses tam zabýval úplně něčím jiným?

Pracoval jsem na RANSACu, což je robustní statistický algoritmus používaný často právě v počítačovém vidění. Vytvořil jsem testovací framework pro citlivé měření jinak randomizovaného algoritmu a přehlednou prezentaci výsledků. S jeho pomocí jsem odhalil několik nedostatků a navrhl a otestoval jsem jejich řešení. Na tomto projektu jsem dělal během celého svého magisterského studia pod vedením již zmíněného prof. Matase a na toto téma jsem psal i diplomku. Výsledky jsme publikovali na mezinárodní konferenci a diplomová práce je v současnosti nominována na několik ocenění.

To je báječné! Gratulujeme... Chystáš se na doktorské studium na University of Surrey v UK, kde jsi byl už v roce 2012 na stáži. Čím ses na této stáži zabýval a jaké bude (rámcové) téma tvé disertační práce? Navážeš na téma své diplomky?

Přesněji řečeno, už tam studuji, začal jsem dokonce dřív, než jsem skončil magistra v Česku a na státnice jsem si bral dovolenou :-) Pracoval jsem na vizuálním sledování (tracking) objektů ve videu. Uživatel označí sledovaný objekt na začátku videa a úkolem trackeru je označit jeho pozici ve všech následujících snímcích. Specializoval jsem se na neznámé objekty, o kterých nemá algoritmus kromě polohy žádnou počáteční znalost a které jsou navíc slabě otexturované. V rámci PhD na tomto pokračuji, teď se to pokouším rozšířit do 3D se současným modelováním sledovaného objektu. Na téma diplomky přímo nenavazuji, ale mnohé z ní využívám.

Můžeš nám uvést pár příkladů toho, čeho bychom mohli na OI využít ke zlepšení a naopak co se u nás „dělá lépe“ než na University of Surrey?

Srovnání je celkem obtížné, protože je tu jiný školský systém a i univerzita funguje jinak. Například bakalářský titul tu má mnohem větší váhu, magisterských studentů je mnohem méně a jsou blíž k doktorandům (bráni jako tzv. "postgrads" i oficiálně). Co se tu dělá často a co považuji za dost důležité, je velké a dobře podložené hodnocení všech britských univerzit, ať už ze strany vlády, nebo tisku. Tím každý zúčastněný ví, na čem je - univerzity, studenti, veřejnost. U nás žádné hodnocení ze strany vlády není a žebříčky v tisku jsou proti hodnocení v UK paskvil... Nelíbí se mi místní varianta zkoušek, kdy všichni dělají zkoušku hromadně, pouze písemnou, mají jen jeden pokus a výsledky se dozví až za měsíc. Přestože šest pokusů považuji za moc, mám raději český styl „písemná ráno, ústní odpoledne, známka hned“. Zajímavá (neříkám, jestli lepší nebo horší) jsou tu cvičení. Studenti mají obvykle zadanou práci předem, cvičící jim k tomu něco poví a pak už jen pomáhá při problémech. PhD studium je dost rozdílné. Primární činností doktoranda je výzkum, sekundární pak výzkum. Doktorandské předměty neexistují, můžeme chodit na normální. Doktorandi učí, jen pokud sami chtějí, a jsou za to slušně placení. Doktorandi nemají žádné pevné stipendium, naopak platí nějakých £3500 ročně školného (pro "undergrads" je to cca £9000), navíc v některých oborech musí platit za používání školních přístrojů.

Myslíš, že se v dnešní době vůbec mohou studenti obejít bez toho, aniž by vyjeli do zahraničí na nějaký studijní pobyt/stáž?

Bakaláři ano, magistři ano, ale je to nevýhoda. Doktorandi rozhodně ne. Já osobně jsem velký příznivce "proudění krve". Problém u nás je, že v děleném studiu pro to není žádný dobrý čas, je dost těžké vyjet a přesto skončit v řádném termínu - já sám jsem o semestr prodlužoval. Navíc implementace výjezdů v rámci programu Erasmus v podání ČVUT není úplně ideální. Jako příklad bych uvedl vysokou a podle mě z velké části zbytečnou byrokracii pro studenty. Kromě už tradičního znovuvyplňování kolonek s osobními údaji mi nejvíc vadilo pobíhání s papíry mezi fakultou a rektorátem. Spousta z toho se dala vyřídit elektronicky. Myslím, že by místo toho mohla nějaká pověřená osoba tyto “papíry” shromáždit a poté odeslat na fakultu/rektorát hromadně.

Co Tobě konkrétně dala do života cesta do zahraničí?

Pohled na univerzitu z jiného úhlu. Člověk najednou vidí, že to, co považoval za samozřejmé, je jinde úplně jinak. Například systém ubytování je kompletně jiný. Prváci mají prioritu a není možné rezervovat konkrétní pokoj ani když student bydlí celý rok. Na konci roku vám prostě přidělí nový pokoj, klidně na druhém konci města. To je z pohledu ,,trvale bydlících” doktorandů dost nepříjemné. Dalším kladem je nutnost (nebo možnost?) zpřetrhat kořeny a začít znovu, sám za sebe, bez závaží minulosti. To člověka naučí velké dávce samostatnosti a pomůže mu přehodnotit svůj dosavadní život.

Jsi hodně aktivní i mimo školu a práci, zúčastnil ses spousty různých soutěží (např. Eurobot, ACM ICPC, Cisco Networking Academy Games) a projektů (např. Rosomák), otevřelo Ti to cestu někam "dál", posunulo Tě to někam? Proč si myslíš, že má smysl se do něčeho podobného zapojovat?

Smysl to rozhodně má, člověk se naučí něco navíc, podívá se na zajímavá místa, pozná zajímavé lidi. Podobné akce jsou obrovskou pokladnicí zkušeností ať už odborných, organizačních, komunikačních... V případě různých soutěží má navíc člověk šanci srovnat se s jinými lidmi z celého světa, což také považuji za dost důležité. Naopak z práce v Akademickém senátu FEL jsem měl občas dobrý pocit, že jsem udělal pro fakultu něco dobrého. A kdyby už nic jiného - vypadá to dobře v životopise, jako důkaz, že jsem se věnoval i něčemu jinému než chození na přednášky a na pivo... :-)

Jaké máš plány do budoucna v horizontu např. 10 let?

Tak předně bych rád dokončil PhD studium. S titulem bych pak zkusil ochutnat jak akademický svět, tak i korporátní. Nejdřív bych rád dělal post-doca na univerzitě, pak na pár let nějaké firemní R&D. Ideálně každé v nějaké jiné, nové zemi. Potom se uvidí, co mě chytne víc...

Děkujeme moc za rozhovor a přejeme hodně štěstí v dalším studiu a životě!

 

Karla Lebedy se v srpnu 2013 ptala Veronika Šínová.

Kontakt na Karla: http://cmp.felk.cvut.cz/~lebedkar/, email k.lebeda@surrey.ac.uk


... A jak to bylo dál?
 

  • Červenec 2013 - Ocenění Best Poster na letní škole ENS/INRIA CVML Summer School.
  • Listopad 2014 - Přijetí článku "2D Or Not 2D: Bridging the Gap Between Tracking and Structure from Motion" na konferenci ACCV, což je jedna z top konferenci v oboru (více o článku viz http://cvssp.org/projects/dynavis/surrey/tracking.html)
  • Březen 2015 - udělen grant "Rabin Ezra Scholarship", který mi zaplatí £3000 cestovních výdajů, což použiji na dvě cesty na konference v roce 2015.