Obsah

Karel Lenc, absolvent oboru Počítačové inženýrství v r. 2013

"Pracoval jsem na vývoji zařízení, které mělo za úkol předčítat text z okolí pro zrakově postižené... po hardwarové stránce takový prehistorický Google glass :)"

V roce 2013 jsi absolvoval magisterský program OI obor Počítačové inženýrství s průměrem 1,04 - gratuluji! Můžeš nám ve stručnosti prozradit, co Tě přivedlo ke studiu právě tohoto oboru?

Když jsem si vybíral studijní program navazující na bakalářský obor kybernetika a měření, který jsem na FEL studoval, zaujala mě Otevřená informatika díky tomu, že nabízela nově sestavené výzkumné studijní programy, které tzv. „jdou s dobou“. Také se mi na OI líbil více osobní přístup ke studentům. Velký vliv mělo určitě i to, že mou bakalářskou práci vedl prof. Matas, jeden z OI guruů ;-) a zabýval jsem se počítačovým viděním robota pro hru Eurobot. Z hlediska výběru oboru to už bylo těžší, protože mě zaujalo jak počítačové vidění, tak i samotná implementace na konkrétní hardwarové platformě. Nakonec jsem se rozhodl pro počítačové inženýrství s tím, že už od začátku jsem plánoval, že si udělám tzv. minor v Počítačovém vidění. Dopadlo to tak, že jsem v podstatě stihl vystudovat předměty z obou oborů najednou... :-)

Kdyby sis měl vybrat znovu, studoval bys opět OI a obor Počítačové inženýrství a proč?

Ohledně programu bych neváhal si OI vybrat znova. Z hlediska oboru, kdybych se mohl vrátit v čase zpět, bych si asi vybral jako major Počítačové vidění, jelikož v průběhu studia mě zaujalo více. Ale díky tomu, že jsem studium kvůli zahraničním pobytům prodloužil o rok, jsem měl na OI vlastně možnost studovat oba dva obory najednou.

V akademickém roce 2010/2011 jsi byl na zahraničním pobytu na University of Bristol a pak také na měsíční stáži na téže univerzitě v srpnu 2011. Na čem jsi tam pracoval?

Během svého ročního pobytu v rámci programu Erasmus jsem pracoval na vývoji zařízení, které mělo za úkol předčítat text z okolí pro zrakově postižené. Jednalo se o kameru a zvukový výstup vestavěný do placaté čapky, po hardwarové stránce trochu takový prehistorický Google glass :) K němu jsem také vyvíjel algoritmus pro detekci a čtení textu z obrazů. Nakonec část z mých výsledků bylo i publikováno v rámci konference v Pekingu . Asi také díky tomu jsem pak dostal možnost přijet zpět do Bristolu na měsíční stáž, při které jsem dále pracoval na zlepšení algoritmu pro rozpoznávání textu z obrazů.

V dalším roce jsi byl celkem 4 měsíce na University of Oxford, na čem jsi pracoval tam?

Na tento odborný pobyt jsem se dostal díky prof. Matasovi. Během těchto čtyř měsíců jsem pracoval na implementaci nových detektorů zájmových oblastí v obrázku do open source knihovny pro počítačové vidění u jednoho z nejslavnějších vědců v oboru počítačového vidění profesora Andrew Zissermanna. Detektory zájmových oblasti jsou v podstatě takové základní kameny spousty dalších algoritmů počítačového vidění. Jejich úkolem je najít v obrázku snadno identifikovatelné oblasti, kterým dokážete na nízké úrovni obrázek popsat tak, aby bylo možné identifikovat vyfocené objekty nehledě na jejich orientaci nebo osvětlení. Dalo by se to trochu přirovnat ke hledání klíčových slov v textu. Dále jsme potom také založili nový open source projekt, který se zabývá testováním těchto detektorů. Ohromná zkušenost byla, že jsem mohl pomáhat prezentovat naše výsledky na prestižní evropské konferenci. Když jsem na tuto stáž odjížděl, tak jsem velmi ocenil, že na OI nebyl vůbec žádný problém se domluvit s vedoucími zapsaných předmětů, abych mohl po dobu stáže odevzdávat úkoly ze cvičení ze zahraničí.

Máš tedy bohaté zkušenosti ze zahraničí, můžeš nám uvést pár příkladu toho, čeho bychom mohli na OI využít ke zlepšení a naopak co se u nás "dělá lépe" než v Bristolu/Oxfordu?

Tak asi můžu nejlépe soudit ze své zkušenosti z Bristolu, v Oxfordu jsem zažil v podstatě jen tamější výzkumnou laboratoř a s výukou jsem se do kontaktu nedostal. Do Bristolu jsem jel hned na první rok svého magisterského studia. Ale první věc, která mě tam nadchla nejvíce, byla atmosféra na univerzitě. Byla cítit obrovská kolegialita jak mezi studenty, kteří se hojně sdružovali v různých studentských spolcích (od horolezeckého po spolek milovníků čokolády :-) tak i přístup vyučujících. Asi to bylo také dané tím, že univerzita byla v jednom velikém areálu, kde nabízela jak místa k relaxaci, tak výborně vybavené knihovny, takže tam člověk tak trochu žil :-) Oproti problémům, které jsem na ČVUT měl při vyřizování byrokracie pro výjezd (kdy jsem kvůli ní málem nevycestoval), to byl obrovský kontrast! Výuka v Bristolu probíhala hlavně formou přednášek, kde mě také velmi překvapilo, že se nikdo nebál na nic se zeptat, takže občas probíhaly i docela zajímavé diskuse. Co mi ale trochu chybělo, byla praktická cvičení, která jsou na FELu organizovaná lépe. V Bristolu byla v podstatě nahrazena samostudiem (které má ale také své výhody). Ale potom když jsem se vrátil do Čech dostudovat PI, tak jsem byl příjemné překvapen, že hlavně úžeji profilované předměty na OI byly vyučované v podobném duchu, kdy není problém se na cokoliv během přednášky zeptat. Co mě v Bristolu dost překvapilo, byla tamější koncepce zkoušek. Byl jen jeden plnohodnotný pokus a jen písemná část (druhý pokus měl automatickou bodovou penalizaci). Také zkouškové sešity byly odevzdávány beze jména jen s kódem, který si opravující nemohl přiřadit ke konkrétnímu jménu. Také každý zkouškový sešit opravovali dva lidé, a pokud se na hodnocení neshodli, tak to rozhodl třetí opravující. Opisování také nepřipadalo v úvahu, jelikož se zkouška psala v obrovské hale, kde byli namícháni studenti všech možných oborů (přede mnou většinou seděl nějaký veterinář :)). Takže objektivita byla na prvním místě. Nevýhoda tohoto systému ovšem byla v tom, že se na výsledky čekalo přes měsíc.

Myslíš, že se v dnešní době vůbec mohou studenti obejít bez toho, aniž by vyjeli do zahraničí na nějaký studijní pobyt/stáž?

Z hlediska osobní stránky je zahraniční zkušenost podle mě trochu obdoba toho, kdy si v minulosti člověk sbalil pár švestek a buchty od maminky a vydal se do světa na zkušenou :) Takže podle mě je to vždycky obrovská zkušenost, která úžasně otevírá obzory. Ze studijního hlediska, když se na to dívám zpětně, tak jsem rád, že jsem vyjel až v magisterské etapě, kdy už člověk měl nějakou představu o tom, co ho baví a čím by se chtěl zabývat, takže z této zkušenosti mohl vytěžit maximum.

Co Tobě konkrétně dal výjezd do zahraničí do života?

Mě osobně? Hrozně moc! Teď budu tedy spíše mluvit o programu Erasmus, ale tím že jsem byl v cizí zemi a v komunitě hlavně mezinárodních studentů, tak mi to pomohlo otevřít oči a poznat jak jiné kultury, tak ve výsledku vlastně poznat více i sám sebe. Omlouvám se, že jsem trochu patetický :)

Čím se zabýváš v současné době a jaké máš plány do budoucna?

V současnosti se snažím dostat na doktorské studium na University of Oxford, kde jsem zrovna v průběhu přijímacího řízení, tak snad mi to vyjde :-) Takže doufám, že příští tři roky strávím Phd studiem. A potom? To bych také rád věděl :-) Ale láká mě jak získat zkušenosti ve výzkumném oddělení v korporátní sféře, tak i ve sféře akademické, rád bych to nějak zkombinoval. Ale to je všechno ještě moc daleko… :-)

Děkujeme moc za rozhovor a přejeme hodně štěstí v dalším studiu a životě!

Karla Lence se v září 2013 ptala Veronika Šínová.

Kontakt na Karla: lenckarel@gmail.com

... A co bylo dál?

  •  listopad 2013 – získal Hlávkovu cenu pro talentované studenty v bakalářském, magisterském nebo doktorském studiu, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru.
  • červenec – září 2015 – letní stáž v Dropboxu
  • září 2015 - "oral" na konferenci BMVC 2015