Obsah

Gustav Šourek, absolvent magisterského oboru Umělá inteligence v r. 2013

"Doktorát na FELu mi nepřijde o nic horší než leckde v zahraničí. "

Gusto, jaká byla tvá cesta k OI a proč jsi zvolil právě obor Umělá inteligence?

Na gymplu jsem měl dost různorodé zájmy, nejvíc mě bavila asi filosofie a fyzika, ale neměl jsem ponětí co s tím a vydal se raději za vidinou perspektivního zaměstnání k IT (s tím, že mé zájmy zůstanou jen “koníčky”). V tom vypadal FEL jako dobrá volba (i pro spolužáky, kteří narozdíl ode mě o IT něco věděli). Jsem už student kategorie “dědeček”, takže za mě na bakaláři ještě ani OI nebylo, měl jsem na výběr z programů “Elektrotechnika a Informatika” a tehdy nově vznikajícího “Softwarové Technologie a Management”, což byl takový (zbytkem FELu zprvu nepříliš pozitivně přijímaný) experiment jak učit informatiku “bez teorie obvodů”, což “nám s maturitou z gymplu” dost vyhovovalo. Navíc to i odpovídalo té obecné představě lukrativní práce v IT, takže jsem tam společně s největším davem studentů zamířil na obor “Web a Multimedia”. Pak jsem se ale doslechl o novém oboru “Inteligentní Systémy”, což teda tenkrát neznělo moc lukrativně a nemířila tam ani desetina studentů co na weby (v mém ročníku nás zbylo 10 v oboru), ale mě přirozeně hodně lákala představa dělat něco s širším záběrem a trochou toho “sci-fi” přesahu. A vlastně se mi v tom nakonec trochu promítly i ty moje “koníčky” :) V posledním roce mého bakaláře pak vznikla OI a obor Umělá Inteligence v něm bylo dost přímé pokračování.

Nyní děláš doktorát, proč zrovna na FEL ČVUT a ne někde v zahraničí?

Myslím, že studium v zahraničí je dobrá zkušenost, nicméně osobně už jsem jich pár absolvoval a až tolik mě to asi nelákalo. Hlavně jsem si nebyl jistý jestli vůbec na doktorát chci a neměl jsem tehdy nic konkrétního. Samozřejmě člověk může asi vždycky mířit výš, ale doktorát na FELu mi nepřijde o nic horší než leckde v zahraničí a spolupráci se zahraničními kolegy jde dnes celkem efektivně zvládnout přes internet. V neposlední řadě tu mám samozřejmě rodinu, přítelkyni a zázemí, a stěhovat se na tolik let do zahraničí představuje značný problém.

Na čem v rámci svého doktorského studia pracuješ?

Zprvu jsem to neměl vůbec promyšlené a tak jsem prostě nastoupil na projekt, který zrovna získal můj školitel prof. Filip Železný. Jeho cílem bylo aplikovat symbolické relační strojové učení (což je specialita naší skupiny IDA) v oblasti síťové bezpečnosti. To bylo fajn protože jsem díky němu byl finančně zajištěný, po pár pokusech to ale jako cesta k mému úspěšnému doktorátu moc nevypadalo. Mezitím jsem se hledal v opravdu různorodých vodách (např. sociální sítě a evoluční algoritmy) nějaké pěkné téma, kterým bych to prolomil, ale nic významnějšího se mi tam nepovedlo.

Pak jsem absolvoval stáž v zahraničí, když se ve světě zrovna začala zvedat vlna “hlubokého učení” a já se nadchnul pro myšlenku jeho propojení s tou naší “symbolikou”, kterou už předtím navrhnul můj školitel specialista Ondra Kuželka, a tak jsem se vrhnul na její rozvíjení. To byla konečně trefa, na kterou teď máme i GAČR projekt s názvem “Hluboké relační učení” (http://cs.fel.cvut.cz/en/page/deep-relational-machine-learning), takže nemusím řešit dilema mezi tématem a financemi. Baví mě to hlavně kvůli tomu přesahu, kde to hezky spojuje tradičně oddělené světy diskrétní a spojité optimalizace, což je, společně s odpovídající reprezentací, jádro takřka všech problémů v AI.

Studoval jsi na mnoha univerzitách v zahraničí, můžeš studium v zahraničí a na OI nějak porovnat?

Byl jsem na semestr na NTU v Singapuru (http://www.ntu.edu.sg) a pak na NTUST v Taipei (http://www.ntust.edu.tw/) a na kratší pobyt ještě na Telecom ParisTech (https://www.telecom-paristech.fr/). To byly všechno klasické oborové studijní pobyty, kterých ČVUT nabízí hromadu a všem vřele doporučuju jich využívat! Pak v rámci doktorátu jsem byl taky měsíc na University of York, kde už jsem rozvíjel tu naší “hlubokou symboliku” s vedoucím tamní AI group (https://www.cs.york.ac.uk/people/suresh). Srovnání je těžké, všude je to samozřejmě trochu jiné, ale řekl bych, že asi platný stereotyp je, že v Asii jedou hodně těžkou matiku a kolikrát vyjdou informatický obor, aniž by vlastně uměli programovat. Tady je to více praktické, ale OI určitě ani v matematických základech nezaostává. A taky že na mnohých školách, které jsou v žebříčku nad námi, se nezapotíte tolik jako u nás :)

Nedávno jsi byl na stáži v Google v Zurichu - jak je těžké se na ni dostat?

Těžko říct obecně, je určitě možné, že jsem měl prostě jen kliku. V průměru bych tipnul, že student(ka) OI, který úspěšně absolvoval nějaký předmět na algoritmizaci (typu PAL) se toho určitě nemusí bát. Co jsem tak interně vyzvídal a zkoušel ze zvědavosti i další cvičná interviews v rámci stáže, tak to bylo všechno hodně podobné, takže odhaduju, že ta laťka obtížnosti je skutečně někde na té úrovni zkoušky z algoritmizace. Tj. určitě nemusíte být zrovna celosvětový ACM šampión (jako např. můj místní šéf, což mě zprvu celkem vyděsilo).   

Chtěl bych student(k)y, kteří mají třeba zájem, povzbudit, že je to fakt v pohodě, úplně stačí to co už znáte z OI, hlavní problém je jen ten, že se vůbec nepřihlásíte! :D Příkladem budiž já - jsem celkem slabý programátor a na stáž bych se asi sám nikdy neodvážil hlásit - nakonec mě sami zaskočili nabídkou na LinkedInu, takže jsem se ani nemohl moc připravovat, no a ve výsledku úplně stačily základy ze školy a trocha selského rozumu. Pokud chcete jít úspěchu trochu naproti, určitě pomůže si ty algoritmy zopakovat a mluvit srozumitelně anglicky. Hlavně na ně ale nečekejte a přihlašte se sami! :)

Kromě Google jsi byl také na stáži v IBM Research v Izraeli a pracoval v místní IBM, Citibank, DHL a Cisco.... Můžeš to všechno nějak shrnout?

Tak třeba chronologicky. V DHL jsem dělal klasickou IT práci jako přivýdělek při bakaláři v chodovském Business parku, což bylo moje první seznámení s prostředím velkých zahraničních firem. Rok jsem si tam vydělával a pak to jel utratit na studia v Singapuru. Stejný postup jsem pak zopakoval v Citibank, kde jsem dělal automatizaci reportovacích procesů a datovou analytiku. Přišlo mi to tématicky, vzhledem k mému oboru, jako atraktivní brigáda, ale v praxi to zas tak zajímavé nebylo. Po roce jsem to zabalil a odjel stážovat na Taiwan.

Ke konci magistra jsem se vrátil zpět do Business parku, tentokráte do IBM, která tam má velký program pro studenty (http://www-05.ibm.com/cz/university/studenti.html). Mým původním plánem bylo skloubit tamější práci v oblasti strojového učení a přirozeného jazyka s nástupem na doktorát. Skončilo to ale velmi aplikovanou prací, kde jsme většinou jen poslepovávali hotové technologie do funkčních celků zabalených jako produkty pro různé instituce. Myslím ale, že ochutnávka takového pořádného korporátu je pro studenta skvělá zkušenost. V rámci doktorátu jsem pak tedy namísto toho začal na smluveném projektu mezi ČVUT a Cisco (https://www.cisco.com/c/cs_cz/about/news/2014/20141105.html). To se ale taky záhy dost odklonilo od původního tématu výzkumu, nicméně opět zajímavá zkušenost, např. se psaním patentů (https://www.google.com/patents/US9374383).

Pak jsem se doslechnul o stáži od IBM (https://www.zurich.ibm.com/greatminds/) a vyrazil do Izraele, kde jsem pracoval ve skupině strojového učení na projektu, který měl za cíl rozšířit technologii "Watson" za hranici běžných “trivia Q&A”. To už pro mě byla mnohem zajímavější zkušenost. Přijímací proces byl, narozdíl od Googlu, specificky zaměřený, hlásil jsem se na konkrétní pozici a v pohovorech po mě chtěli pokročilé věci z oboru (nicméně opět ve výsledku stačily základy ze školy).

V Googlu to byl mnohem větší kafemlejnek, celý interview proces je úplně generický na úrovni obecné znalosti algoritmů. Díky tomu se tam asi taky hlásí hromada lidí a je to vetší síto, standardně nemáte ani šanci ovlivnit k jakým projektům se dostanete. Já jsem měl ještě celkem kliku a skončil jsem mezi skupinami “Deepmind” a “Shopping” na projektu aplikujícím neuronové učení pro personalizaci nakupování.

Jsi “faculty advisor” místní UPE, což je zajímavá skupina pro nadané studenty. Kdo všechno se může zapojit a jaké jsou výhody?

UPE je tzv. "honor society" pro šikovné studenty informatických oborů. Ty se snažíme nahánět na základě jejich “akademických úspěchů”, tj. vynikající prospěch, výhra v nějaké soutěži nebo jiný zajímavý počin. V Čechách je to asi dost netradiční koncept, ale v USA je to celkem běžné. Jde o organizaci uznávanou ACM a IEEE, která se obecně snaží studentům rozšiřovat možnosti a různě je podporovat při jejich aktivitách pomocí stipendií. V české sekci k tomu máme především podporu z nadace Avast. Studenti tak každý rok vyráží na různé stáže a cesty do zahraničí. Občas nás pozvou na zajímavou prohlídku i místní firmy (např. Seznam, Avast, IBM) a pořádáme sdružovací akce (např. s obdobnými zahraničními skupinami) a vyzvané přednášky (http://upe.cvut.cz/news).

Co děláš rád ve volném čase?

Toho moc není, většinou prokrastinuju na netu, filosofuju si o světě a o životě, nebo venčím psa a přítelkyni :) Občas vyrazíme na nějakou tu dovolenou, já rád jezdím k moři, potápím se a lítám na paraglidu. Jo a taky chodím už skoro 10 let na tělocvik “Budo pro začátečníky”! :D

Děkujeme moc za rozhovor a přejeme hodně štěstí ve tvém výzkumu!

Gusty Šourka se v říjnu 2017 ptala Veronika Šínová.

Kontakt na Gustu: souregus@fel.cvut.cz.