Šimon Mandlík zvítězil v soutěži Qminers o nejlepší diplomku

V soutěži o nejlepší diplomovou práci roku 2020 zvítězil Šimon Mandlík, dnes již absolvent magisterského programu Otevřená informatika. Psal o modelování interakcí v komplexních heterogenních sítích. Soutěž letos poprvé organizovala firma Qminers, která mezi vítěze rozdělila 101 010 Kč. 

Spoluzakladatelem firmy, která se věnuje algoritmickému obchodování, je absolvent FEL ČVUT Miloš Krejník. Na vítězné práci Mapping the Internet: Modelling Entity Interactions in Complex Heterogeneous Networks, jenž soutěžila s dalšími 15 přihlášenými pracemi, ocenil především velmi dobré propojení teoretické a praktické části. 

Se svou diplomovou prací Šimon v tomto roce uspěl také v prestižní soutěži IT SPY, do které se letos přihlásilo 1400 studentů. A o čem vítězná práce pojednává? Zeptali jsme se jejího autora.

Rozhovor s Šimonem Mandlíkem

Čemu ses ve své diplomové práci věnoval?

S mým vedoucím Tomášem Pevným jsme se společně zabývali možnými způsoby zpracování "nekonvenčních" dat. Umělá inteligence a konkrétně strojové učení dokáže dnes řešit velké množství úloh a není výjimkou, že dosahuje lepších výsledků než člověk. Drtivá většina dnes používaných metod ale klade na vstupní data určité předpoklady, které nejsou vždy splněny.

Mohl bys uvést příklad takového předpokladu?

Asi nejlepší příklad je fixní délka vstupu –⁠ ať už se jedná o nějaký obrázek, nebo hrací desku Go, mohu se spolehnout, že každý vstup bude stejně velký. Pokud ne, tak to bude vyžadovat triviální předzpracování. 

Nyní se však ukazuje, že v některých doménách tento předpoklad o vstupu fixní délky vůbec neplatí, a typicky jsou to domény, kde uplatnění moderních AI metod pokulhávalo a neviděli jsme mnoho převratných výsledků. V internetové komunikaci i jinde se používá velké množství textových serializačních formátů (JSON, XML, apod.), které jsou již dlouhou dobu určitým standardem, ale metod pro jejich zpracování je jako šafránu. S Tomášem jsme už delší dobu pracovali na systémovějším řešení nejenom pro tyto případy.

Přiblížil bys nám strukturu své práce?

Má diplomka obsahuje úvod do výše zmíněné problematiky, popisuje naše řešení, a prezentuje několik příkladů úspěšné aplikace tohoto řešení na data bezpečnostních firem. V tomto ohledu jsme spolupracovali s firmami Cisco a Avast.

Jak se ti spolupracovalo s vedoucím?

Spolupráce s Tomášem Pevným (Centrum umělé inteligence FEL ČVUT) mi naprosto vyhovovala a všechno tak nějak přirozeně do sebe zapadlo a fungovalo. Tomáš disponuje velkými znalostmi statistiky a strojového učení, vyzná se v kyberbezpečnosti a je to světový odborník na steganografii. V těchto oborech jsem se od něj během psaní mnoho naučil a pořád ještě učím. Podobný pocit mám i z ostatních členů katedry počítačů, se kterými jsem měl možnost během studia spolupracovat.

Napsat dobrou závěrečnou práci není vůbec lehká věc a úroveň stresu stoupá s blížícím se deadlinem. Celou dobu jsem měl ale pocit že na to nejsem sám, a že se nám lidé z katedry snaží věc maximálně zjednodušit. Vedoucí si našel čas vždy, když jsem to potřeboval, kvůli pandemii nám byl nabídnutý prodloužený termín odevzdání apod.

Kam jsi nastoupil po absolvování OI? 

Nadále spolupracuji s firmou Avast, kde pracuji na aplikacích často souvisejících s mou diplomovou prací. V podstatě přímo jsem tak navázal na mé výzkumné téma. Určitě bych ale rád zůstal v kontaktu s katedrou a doktorské studium je jedna z takových možností.

Už víš, na co využiješ výhru v soutěži?

Ještě jsem to moc nepromýšlel, takže to je vlastně takové tajemství i pro mě.

Vzkázal bys něco studentům, kteří se na psaní své závěrečné práce teprve chystají?

Má rada zní, že je nejdůležitější zainvestovat energii a čas hned na začátku a dobře si vybrat téma a vedoucího, co vám bude vyhovovat. Pro tento účel jsou nejlepší akce typu jobfair, který katedry pořádají. A pak už to s trochou štěstí všechno půjde samo... :)

Autorkou rozhovoru je Mgr. Karolína Poliaková.