Richard Klíma, absolvent magisterského oboru Umělá inteligence v r. 2015
Richarde, jaká byla tvá cesta k OI a proč jsi zvolil právě obor Umělá inteligence?
Během studií jsem prošel několika vysokými školami. Začal jsem v Plzni na Fakultě aplikovaných věd bakalářem s ročním pobytem v rámci programu Erasmus ve francouzském Lyonu. Po absolvování bakaláře mě to táhlo do Prahy. Velice mě zaujal obor Umělá inteligence v rámci OI programu na FEL. Přesto, že jsem toho o umělé inteligenci tehdy moc nevěděl, líbila se mi kombinace matematiky a informatiky s obrovským potenciálem do budoucnosti. Obor Umělá inteligence na OI nabízí vyvážený průřez tímto širokým odvětvím s důrazem na vybudováni silného teoretického základu.
Studium OI nebylo vždy lehké, ale rozhodně přínosné, na což jsem přišel hlavně zpětně během mých pobytů v zahraničí. Silný teoretický základ z OI jsem několikrát využil během studijního pobytu v USA a hlavně z něho čerpám denně v rámci PhD studia na University of Liverpool.
Během studia OI jsi byl na University of Texas v El Pasu…
Ano, během magisterského studia na OI jsem využil možnosti vycestovat na zahraniční univerzitu v rámci mimoevropské bilaterární dohody .V průběhu ročního studijního pobytu na University of Texas v El Pasu jsem přičichnul k teorii her a strojovému učení. V Texasu jsem začal spolupracovat s doktorem Christopherem Kiekintveldem, který je uznávaný odborník v teorii her a jejich aplikacích do bezpečnosti. Pracoval jsem zde například na modelu střežení hranic mezi Mexikem a USA.
Překvapením pro mě bylo zjištění, že Chris úzce spolupracuje s lidmi z FEL OI - s profesorem Pěchoučkem, doktorem Lisým či Bošanským. Toto mi později po návratu z USA umožnilo pokračovat s teorií her v mé diplomové práci pod vedením Viliama Lisého na téma „Spojení online učení a výpočtu rovnováhy v bezpečnostních hrách" . Na OI FEL působí mnoho kvalitních výzkumníků zabývajících se oborem strojového učení či teorie her, proto věřím, že pokud se někdo o dané téma zajímá, nebude mít problém najít vedoucího pro diplomovou práci či se zapojit do nějakého zajímavého projektu.
Nyní děláš doktorát na University of Liverpool, co Tě zavedlo právě tam a co jsi musel udělat pro to, aby ses tam dostal?
Po absolvování magisterského studia na FEL OI jsem se rozhodoval, kam dál. Během studií jsem patřil k nadprůměrným studentům, ale rozhodně jsem neměl samá A, protože mě ale bavila teorie her a strojové učení, jimiž jsem se zabýval poslední dva roky - v USA a poté v Praze - začal jsem přemýšlet o PhD programu. Sázel jsem na moji bohatou zkušenost z USA a dále na dva (první, druhý) články na mezinárodních konferencích, které jsme s doktorem Kiekintveldem a doktorem Lisým publikovali. Možnost PhD studia se mi zdála jako perfektní příležitost zabývat se věcmi, které mě baví a zajímají v jednom z nejdynamičtěji se rozvíjejícím oboru. Navíc jsem cítil, že bych se ještě rád podíval někam do zahraničí. Jako ideální destinaci jsem si zvolil Velkou Británii - relevantní blízkost do ČR, vysoká úroveň škol a angličtina. Poslal jsem přihlášku na 3 univerzity, které nabízely velmi zajímavé PhD programy a plné stipendium s pokrytím školného. Nejvíc mě zaujal PhD program na University of Liverpool, který byl nejblíže mému zájmu. Mojí silnou stránkou v přijímacím procesu byl určitě pobyt v zahraničí a doporučující dopisy od doktorů Kiekintvelda a Lisého. Věřím, že když člověk zapracuje na svém CV, otevřou se mu dveře na různá místa, hlavní je mít o obor upřímný zájem a touhu dozvědět se víc.
Na čem v rámci svého doktorského studia pracuješ?
Na University of Liverpool, kde mě vede profesor Karl Tuyls a doktor Rahul Savani, se zabývám dvěma projekty v oboru teorie her a strojového učení. Prvním je projekt “Space Debris Removal Dilemma Using Game Theory”, kde aplikujeme herně-teoretický model k řešení problému vesmírného smetí na oběžných drahách Země. Tento projekt probíhá ve spolupráci s Vesmírnou evropskou agenturou (ESA), kterou jsem měl tu možnost několikrát navštívit. Druhý projekt vychází z mé diplomové práce a výzkumné práce v Texasu, kde aplikujeme teorii her a strojového učení do bezpečnostních domén, jako je například detekování pytláků nosorožců v přírodních rezervacích s cílem snížit počty zabitých zvířat.
Richarde, můžeš prosím porovnat studium OI se zahraničím? Dalo Ti OI dobré základy např. pro Tvé doktorské studium?
Po mých pobytech v USA a Velké Británii můžu s klidným srdcem říci, že úroveň studia na OI je velmi vysoká a poskytne studentům znalosti, které předčí znalosti mnoha studentů v USA či GB. Hlavně pro PhD studium je silný teoretický základ velmi důležitý a setkal jsem se s mnoha studenty v zahraničí, kteří ho postrádali, což také vychází z trochu odlišného systému vzdělání, kde je například možné jít na PhD ihned po bakalářském studiu.
Další milé zjištění pro mě bylo, že úroveň vědeckého týmu na FEL OI je na světové úrovni a v mnoha disciplínách se může směle poměřovat s nejlepšími univerzitami v USA či Velké Británii, na což jsem přišel hlavně po absolvování zahraničních pobytů, které můžu nesmírně doporučit. Jsem velmi vděčný skvělým lidem na OI, kteří všechno tohle moje dobrodružství umožnili. Myslím, že z OI se dá dojít, kam si umanete.
Vraťme se ještě ke tvým zkušenostem ze zahraničí… Myslíš, že ČVUT nabízí svým studentům na výběr dostatečné množství stáží?
V průběhu mých studií jsem našel zálibu v poznávání nových kultur a nových lidí, jak jednou začnete, těžko se přestává. Nemůžu popsat, jak moc mě pobyty v zahraničí změnily a co všechno mě naučily. Nabídka zahraničních pobytů na ČVUT je obrovská a z mé zkušenosti silně převyšuje možnosti výjezdů na mnoha zahraničních univerzitách, proto by byla nesmírná škoda toho nevyužít. Velmi štědrá nabídka stipendií pro studium v zahraničí celý výjezd ještě více usnadňuje. V USA je navíc možné dostat práci přímo na univerzitě, čehož jsem využil jako „research assistant“ a pokryl si cestovní náklady na výlety po Střední Americe a USA.
Co vzkazuješ studentům, kteří si nejsou jistí, zda mají někam vyjet?
Člověk má vždy strach z neznámého prostředí, pochyby o úrovní znalosti jazyka, nebo o zvládnutí zahraničního studia. To vše je běžné a normální, ale je málo věcí, které by nešly překonat a občas je třeba jít do toho trochu po hlavě, výsledek určitě stojí za to.
Co děláš rád ve volném čase?
Ve volném čase se zabývám vcelku běžnými aktivitami, velmi rád sportuji, ať už je to běhání, (horo)lezení, kolo nebo v zimě lyže. Rád čtu či se potkávám s přáteli u piva. Cestování snad ani nemusím zdůrazňovat ;).
Děkujeme moc za rozhovor a přejeme hodně štěstí ve tvém výzkumu a v životě!
Richarda Klímy se v březnu 2017 ptala Veronika Šínová.
Kontakt na Richarda: klima.richard@gmail.com.